Před školní jídelnou složí náklaďák kupu melounů. 3.třída se s paní učitelkou zrovna vrací z vycházky a paní učitelka se rozhodne, že děti pomůžou s jejich odnosem. Vyhlásí soutež kdo jich pobere nejvíc. Péťa, šprt, se hlásí. “Tak Péťo, kolik jich pobereš?”, ptá se paní učitelka. “Dva.” “No, to je pěkné. A jak to uděláš?”. “Vezmu si pod každou ruku jeden”. “No vidíš, jak jsi šikovný!” Hlásí se ale ještě Pepícek, docela grázl. Paní učitelka ho vyvolá. “Já poberu tri!” “Jak to prosím tě zvládneš, to nejde?” “No, vezmu si pod každou ruku jeden, pak si ho vyhoním a třetí si na něj napíchnu!” “No, pěkné, tak děti, jdeme nosit.” Ale usilovně se ještě hlásí Lojzík, co už dvakrát propadnul. Paní učitelka chvíli dělá, že ho nevidí, ale nakonec ho přecijen osloví. “Tak, Lojzíku?” “Paní učitelko, prosím, já jich poberu pět!” “To ne, to nejde. Jak bys je proboha pobral?” “No, vezmu si pod každou ruku jeden, pak si ho vyhoním a … napíchnu na něj Pepíčka!”