Má sladká Julie, hle luna vychází,
vyslyšte prosbu mou, již touha provází.
Tolik Vás miluji, umírám láskou k vám,
nechte ať touhu svou v písni zazpívám.
Tu touhu nesmírnou jež v srdci hraje mi,
Julie, královnou jste mezi ženami.
Ty vaše oči jsou jak lesní jezera,
kam laně chodí pít vpodvečer za šera.
Váš úsměv kouzelný ladí hlas ke zpěvu.
Hoďte mi jeden jediný polibek vzdušný jen
já třeba zemřu rád jsa štěstím opojen.
Noc je tak kouzelná a je tak mámivá
stvořená pro lásku jímž srdce oplývá.

Mela panna mela prani
Prijit ke mne na sukani
Tak jsem ji to nerozmlouval
Hned pak jsem ji botky zouval

Botky a pak podprsenku
Hned vam mela kozy venku
Hezky pevny na cucani
Ona porad o sukani

Své verše skládám pro lásku,
jak krejčík,co šije zakázku…
rýmy jsou stehem,
slůvka nití.

V sedmi kruzích hoří svíce.
Nechci být už sama více a tak Tě volám!

Černá kápě, rudé nebe,
Vlastní krev mě v žilách zebe.přicházíš!

Mé tělo se chvěje. Ouha - není to strach, je to touha.pojď už blíž!

Řekl jsi mi: “Lásko moje, čekej, než se vrátím z boje.
Čekej na mě ve věrnosti,
jinak zemřou tvoji hosti!
Znáš mě, já to myslím vážně, sama ukoj svoje vášně!”

Rok již čekám, mám Tě ráda.
Náhle jejda! Strašná zrada!
Poslední svíčka se zlomila,
pročpak bych rukama lomila.
no co, nevědomost svatá.”Bože, Bože, já chci muže,
ať sem honem ňáký chvátá!”

Zas vidět tvé ohanbí!
Tvé nádherné ohanbí!
Kartáček malý jen
jak v kalhotkách stín.
Tvůj voňavý klín,
tvůj lahodný klín
když se orosí,
tak ho pak vychutnat smím.

Láska je věc hezká,
ne však pro školní děcka,
tvářičku mi hlaď,
a teď - babo raď!

Nejdřív hladíš tvářičku,
ale chceš radši pod bundičku.
Bundička je sic pevná,
ale tvým rukám neodolá.
Vše hned k zemi letí,
a- stojíme tu v objetí.
Bradavky se topoří,
co jen se to tu bouří?
Tvé rty svůj tlak sílí
a mé tělo z toho šílí.

Tvůj hlas zní do nočního ticha,
jsi vlhká a heboučká,
hladím ti ji a ona vzdychá,
lízej, dokud tam je kapička.