Byla to jedna z mnoha služebních cest. Byl večer, na ulice dopadaly ledové kapky jarního deště a jaro bylo pořád někde v nedohledu. Seděli jsme s kolegy na pokoji a dopíjeli láhev vína z hotelové lednice. Nebylo nic moc. Prostě hotelové víno.

Jedeme vlakem, vracíme se ze služební cesty, z Košic, je nás šest. Nic nás už nebaví, karty jsou už uloženy, za hodinu budeme doma. Jak ale utlouct tu hodinu ? Začíná vyprávět Saša, nejmladší z té naší skupiny.