Byly doby, kdy jsem si užíval bezstarostného života skutečně na plno. Věčně jsem byl na mejdanech, balil kočky a šoustal jako o život. Ted už jsem se o dost klidnější. Je mi koneckonců pětadvacet a tři roky chodím s nejlepší holkou na světě. Jmenuje se Jeanetta. Je to moc pěkná blondýnka s prvotřídními ňadry, v posteli nenasytná, ovšem i mimo postel se dokáže parádně rozjet. Zkrátka, jak se říká, co se sexu týká, mám se jako prase v žitě. Přesto si občas rád zavzpomínám na staré zlaté časy a na jiná děvčata. Naši mají chalupu asi tak dvacet kilometrů nad Orebro. Když jsme byli s Martinem - to je můj o devět let mladší brácha - malí, velmi rádi jsme tam jezdili. Jen jsem ale přišel do puberty, začal jsem to tam nesnášet. Ted už mě ten pubertální vzdor vůči všemu přešel, ovšem můj brácha do tohoto období vlítl rovnýma nohama, co byste taky čekali v šestnácti.

Už dlouho nebyl v práci takovej frmol. Celý den jsem nedělala nic jinýho, než lítala po Praze a když jsem se konečně dostala do kanceláře, tak si zas lidi našli mě. Ještě že jsem měla na co se těšit - večer mám jít se svým klukem Martinem na večeři a pak ke mě domů… Byla jsem moc překvapená, že se kolem šesté hodiny otevřely dveře a v nich Martin. Prý si potřebuje něco stáhnout z Netu a kdesi cosi. On si tedy něco prohlíží, já mám ještě jinou práci. A jak se tak hrabu v šanonech, skoro jsem na něj zapomněla. Tím větší bylo moje překvapení (a vzrušení) když jsem ucítila přes sukni na svém zadečku jeho ruce.