Tak, jako každé léto, jeli jsme i letos s mou přítelkyní Janou a našimi přáteli Martinou a Petrem na tremp. Tentokrát jsme si vybrali lesy Českomoravské vrchoviny. Autobusem jsme dojeli do Humpolce a pak celý zbytek dne pomalu cestovali pěšky prostě někam, abysme k večeru uprostřed pustiny, daleko od veškeré civilizace rozložili tábor. To správné místo jsme objevili poměrně brzo, takže v sedm hodin jsme už měli připravený nocleh a v kotlíku hotový guláš. Byla to taková malá paseka ze všech stran obklopená borovým lesem.

Manžel má kamaráda, známe se již dlouho… Seděli jsme v hospodě, popíjeli, nálada byla rozverná, úderem zavírací hodiny jsme odcházeli k nám domů. A protože kamarád Petr již nemohl jet svým autem domů, bylo jasné,že přesp u nás..