Jako skoro každou druhou sobotu jsme byly s Petrou a pár dalšíma holkama z práce na diskotéce. Znáte to, manželům se nikam nechce, tak se manželky seberou a jdou si užít bez chlapů a po čase se z toho stane zvyk. Většinou jsme se vracely posledním metrem domů, ale dnes jsme to nějak nestihly a tak mi Petra navrhla, že mohu přespat u nich v obýváku, tak jako už několikrát předtím. Vzaly jsme tedy taxíka a jely do Řep. Přestože jsme byly hodně opilé, podařilo se nám nějak nevzbudit sousedy, ani Petřina manžela. V tichosti jsme se vysprchovaly a zabalené do osušek šli do obýváku připravit mou postel.

Jsem ve svém okolí velmi známý (na 21 let), neznamená to však že jsem byl tolik oblíbený, spíš jsem někdy připadal až směšný nebo hloupý. Mám totiž malou nevýhodu - držím sliby, mluvím pravdu, prostě vzorový “dobrý člověk”. Navíc nejsem nejspolečenštější člověk, společností myslím více než dva či tři lidi. Přesto myslím, že nejsem brán nijak záporně, spíš jako jaksi kuriozita, teď vám povyprávím, co mi moje pověst taky jednou přinesla.