Pěkně si s ní hrajou

Japonci to zkrátka dělají kdekoliv.

Blondýnka si to sama dělá při cestě vlakem.

Bylo to asi před deseti lety, o prázdninách po druhém ročníku vysoké školy, kdy jsme jeli na praxi do Bulharska. Po několikadenní cestě vlakem z Prahy do Sofie jsme vždy pár dní strávili v nějakém městě a jeli dál. Na poslední týden jsme pak jeli do Burgasu k moři. Čekala nás celonoční cesta vlakem, a tak když nás všech osm pozdě večer nastoupilo do vlaku do jednoho kupé, začali jsme se hned skládat tak, abysme měli co největší pohodlí a mohli rychle usnout. Eva, jedna ze tří našich krásnějších členek výpravy, seděla naproti mě. Poprosila mě, jestli si může natáhnout nohy a když jsem nic nenamítal, položila je na má stehna. Ještě mi řekla, abych jí zarazil, kdyby dělala nějaké nejapné pohyby a já jí ujistil, že se může spolehnout. Během krátké chvíle jsme všichni spali.

Jedeme vlakem, vracíme se ze služební cesty, z Košic, je nás šest. Nic nás už nebaví, karty jsou už uloženy, za hodinu budeme doma. Jak ale utlouct tu hodinu ? Začíná vyprávět Saša, nejmladší z té naší skupiny.